Vincentkou se nerodí, vincentkou se stává.

Mluvíme-li o povolání, zahrnuje tato dimenze veškerý náš život. Bůh každého z nás volá k jedinečnému plánu: k životu, službě, společenství s Ním.. a také k životního stavu: manželství, kněžství nebo řeholnímu životu.

 Řeholní život? 

Pro život v klášteře existuje jen jeden důvod: Ježíš Kristus.

Do kláštera se nevstupuje z nešťastné lásky. Ani kvůli tomu, že se nemůže dívka vdát, chce být zabezpečena, má strach z manželství nebo neví, co se životem.

Bůh je láska. Proto touží také po naší lásce. Jednou z podob milujícího se odevzdání Bohu je žít jako Ježíš - a sice v chudobě, čistotě a poslušnosti. Kdo takto žije, má hlavu, srdce a ruce zcela k dispozici pro Boha a pro lidi.

Vždycky se najdou jednotliví lidé, které Ježíš natolik přemůže a uchvátí, že „pro nebeské království“ (Mt 19,12) odevzdají Bohu úplně všecko - dokonce i tak nádherné dary, jako je vlastní majetek, vlastní vůle a manželská láska. Takový život podle evangelijních rad chudoby, čistoty a poslušnosti ukazuje všem křesťanům, že svět sám o sobě ještě není všechno. Teprve setkání s božským Ženichem „tváří v tvář“ zajistí člověku skutečné štěstí. (YouCat 145)