Původní kaple
1844 >
Generální přestavba
1948 >
Současnost
1991 >
Kaple
Kaple zasvěcená
sv. Vincenci de Paul
Kaple zasvěcená
sv. Vincenci de Paul
Kaple zasvěcená sv. Vincenci de Paul
Kaple je srdcem celého domu.
Sestry se tu schází ke společné modlitbě a slavení liturgie. Přístupná je také pro pacienty a zaměstnance nemocnice, kteří přicházejí k soukromé modlitbě i na mši svatou.
Veřejnost ji může navštívit v době návštěvních hodin nemocnice přes vrátnici, nebo v době bohoslužby hlavním vchodem z ulice Malý val.
MŠE SVATÁ
Pondělí – Pátek 6°°
Sobota 7°°
První sobota v měsíci 18°°
/za zemřelé pacienty
naší nemocnice/
ADORACE
První pátek v měsíci 7°°- 13³°
MŠE SVATÁ
Pondělí – Pátek 6°°
Sobota 7°°
První sobota v měsíci 18°°
/za zemřelé pacienty
naší nemocnice/
ADORACE
První pátek v měsíci 7°°- 13³°
MŠE SVATÁ
Pondělí – Pátek
Sobota
První sobota v měsíci
/za zemřelé pacienty
naší nemocnice/
6°°
7°°
18°°
ADORACE
První pátek v měsíci
7°° – 13°°
Oltářní obraz
Svatý Vincenc žehná sestrám. Každá z nich představuje jednotlivé oblasti služby. Jedna se věnuje dětem, jedna sytí hladového, další pečuje o nemocného a poslední se modlí. Na stránkách knihy jsou napsána hesla: pokora, prostota a láska.
/Jedná se o autentický prvek z původní kaple, vytvořený v roce 1842. Sestrám zůstal jen díky tomu, že v době komunismu si jej převezly do Bílé Vody.
Autorem je vídeňský malíř Leopold Kupel-Wiesera a jeho kopie se nachází v rakouském mateřinci./
Historie
1844 Zahájení stavby
kláštera s kaplí
1845 Posvěcení kaple
1948 Generální přestavba
1963 Uzavření
1991 Oprava
a znovuotevření
Původní kaple
Dřívější kaple měla naprosto odlišný charakter. Jednolodní prostor byl zastropen klenbou a po stranách lodi se nacházely ještě dva dřevěné gotické oltáře. Interiér zdobily sochy a umělecké obrazy, z nichž se doposud zachoval pouze obraz nad hlavním oltářem.
Přestavba
K zásadní proměně došlo jak v prostoru, tak i ve výzdobě. Hlavní loď byla prodloužena o nové kněžiště se sakristií a kaplí Božího hrobu a po stranách rozšířena bočními loděmi s ochozy v patře, navazujícími na kůr.
Místo klenutí, které již ztrouchnivělo, vybudovali strop rovný, ležící na dvou masivních pilířích.
Interiér nově zdobily tři mramorové oltáře, kazatelna se symboly evangelistů a socha sv. Luisy de Marillac. Mramor pokrýval i podlahu a stěny. Vyměněny byly i lavice.
Sochy i obrazy z původní kaple byly také zachovány a integrovány do nového interiéru.
Komunismus
Sestry vnímaly nepříznivou situaci režimu a v zájmu zachování zařízení a předmětů začali kapli prozíravě vyklízet. Oltářní obraz sv. Vincence, pozlacený svatostánek a sochy Božského Srdce a Srdce Panny Marie převezly do Bílé Vody, kde byla většina sester internována. Sochu sv. Luisy umístily do farního kostela sv. Mořice. Obrazy křížové cesty přemístily zase do jiného kostelíku. Varhany bohužel prodaly a mramorové desky si vzaly některé farnosti.
Z prostor se měl stát depositář pro církevní mobiliář a movité věci okresu. Na jaře 1989 se dokonce objevila snaha přebudovat kapli na „kulturní místnost“. Představená k tomu však nedala souhlas.
Sestrám byla kaple vrácena po pádu komunistického režimu, a to v roce 1991. Následně prošla rekonstrukcí do podoby, jakou vidíme dnes.